Něco ke čtení

Svatopluk je přesvědčený komunista, který plane pro ideály socialistické společnosti. Jedno ze čtyř dětí nemajetných rodičů, jimž matka projevovala lásku jen zřídka. Ten poslední, který by se měl zamilovat do tónů vyluzovaných klavírem v domě paní Vrabcové. A přece.

Eva je nadaná klavíristka z buržoazní rodiny, její rodiče perzekvovaní vládnoucími elitami by si po jejím boku dokázali sotva představit někoho horšího, než člena strany. A přece.

Blanka je dítě šťastných rodičů, které si z tatínka občas dělá legraci a škádlí ho. Je to energické děvče, které zdědilo hudební nadání. Dokonce hraje v kapele - i když nejspíš jen kvůli tatínkově kádrovému profilu - která úspěšně absolvuje přehrávky. O víkendech hrají na zábavách, kam jezdí žlutou škodovkou Blančina tatínka. Blanka je zodpovědná a řídí dobře, a tak o ni rodiče nemívají strach.

Běla je trochu roztržitá učitelka z mateřské školy, která miluje levanduli a koláže. Vystřihování, lepení a skládání, po kterém kolem ní zůstávají stohy papíru, jsou jejím nejmilejším koníčkem. Vůbec nejdražší je jí však malá nevlastní dcera, to plaché stvoření.

Bohdančina maminka umřela, když byly malé holčičce dva roky. Zůstala jen s otcem, který ji vnímal jako přítěž, jako příčinu manželčiny smrti. Její přítomnost mu ztrátu každý den připomíná, je snad i rád, že Bohdana nemluví. Trochu přilnula k babičce, ale otcův chladný přístup ji zatvrdil, je nedůvěřivá. Přesto z ní však vyroste dívka, která si i s handicapem najde manžela. A je to právě on, který se jejím otcem spřátelí víc, než za celý život dokázala ona.

---

Narození Bohdany bylo pro Evu a Svatopluka šťastnou událostí. Eva vycítila, že dítě je jediný způsob, jak Svatopluk zapomene na Blančinu osudovou chybu, která připravila o život hned dva lidi: muže na kole a Svatopluka, nad jehož slibně se rozvíjející stranickou kariérou najednou spadla klec.

Bohdana měla vyplnit mezeru po dceři, která musela kvůli strachu z trestu uprchnout ze země. Dostala se za hranice díky úplatkům, vlivu a kontaktům svého otce. Na vysněný Západ.

Rodiče také uprchli, ale jen z Prahy do Meziříčí. A tak jako Blanka ve Švédsku, zůstal sám i Svatopluk po smrti Evy. Sám s malou, dvouletou Bohdanou, která mu každý den připomínala jeho životní lásku. A kvůli které o ni přišel. Zatvrdil se, a stejně se zatvrdila i jeho malá dcera. Nemluvil, ani ona nemluvila.

A když do jejich životů vstoupila Běla, bylo už příliš pozdě, aby Svatopluk dokázal znovu milovat. Stejně jako Bohdana měla nahradit Blanku, měla Běla nahradit Evu. Ani jedné z nich se to nepodařilo, ani jedné z nich to nelze klást za vinu.

Příběh odehrávající se na pozadí budovatelského nadšení, překotných let šedesátých, šedi normalizace a revoluční euforie je intimním dramatem dvou nejbližších lidí, mezi kterými zeje nepřekonatelná propast ticha - hlasitého ticha výčitek, nepochopení a zklamání.