Něco ke čtení

Golem (Der Golem, 1915) je mystickým příběhem muže, který jednoho dne nalezne klobouk se jmenovkou Athanasius Pernath. Tímto okamžikem se román střemhlav vrhá do proudu okultismu a kabaly, které jsou pro pražské židovské ghetto příznačné. Vypravěč znovu prožívá život mistra Pernatha, slovutného rytce gem, který kdysi obýval židovské ghetto.

Potkává všechny postavy z jeho života — krásnou Mirjam, dceru Hellilovu, hraběnku Angelinu, vetešníka Wassertruma, studenta Charouska. Není však vypravěč samotným mistrem Pernathem? V minulosti se mu snad přihodilo něco, co zapříčinilo jakési zatemnění mysli a zapomenutí všech zážitků, které teď ve svém “druhém” životě znovu objevuje a prožívá.

Blouzní, vydává se po stopách mýtického Golema, vstupuje do místnosti bez dveří a hledá sám sebe. Na své cestě se dostává do vězení pro podezření z loupežné vraždy — i zde se mu zjevují nejrůznější obrazy, které mu připomínají události dřívějšího života. Když je z vězení propuštěn, zjišťuje, že Mirjam a její otec Hellil (duchovní vůdce vypravěče) zmizeli neznámo kam. Zoufalý odchází do synagogy, odkud si po modlitbě omylem odnáší klobouk se jmenovkou Athanasius Pernath. Jméno je mu blízké a přece tak vzdálené. Vydává se do Hahnovy ulice a vidí, že židovské město zaniká a mění se, přesto nalezne dům, ve kterém bydlí Athanasius Pernath a Mirjam.

Román je isnpirován Meyrinkovým pobytem v Praze a jeho zájmem o mystiku — daleko více se dotýká niterných pocitů vypravěče než samotného děje. Když na konci knihy autor odhaluje, že celý příběh byl jenom snem, který vypravěč sdílel s Athanasiem Pernathem, uzavírá se kruh životního poznání, ve kterém vypravěč spolu se čtenářem bloudil.