Něco ke čtení

Markus Zusak: Když psi pláčou

Cameron Wolfe je nejmladší ze čtyř sourozenců, nanicovatý kluk, který se snaží vyrovnat se světem kolem sebe. A taky sbalit už konečně nějakou holku, což je pro něj neřešitelný problém.

Jeho bratr Rubík je pravý opak, holky střídá snad každý měsíc a svého mladšího bratra si rád dobírá. Steve, nejstarší z bratrů, je úspěšný, o víkendech hraje fotbal (dělá kapitána) a je nejlepším hráčem mužstva. Zkrátka opak Camerona. Pak je tu ještě Sarah, starší sestra, která dobře fotí a kreslí.

Když se Rubík rozejde se svým posledním úlovkem, Octavií Ashovou, stane se zvláštní věc — Octavia Camerona vyzve, aby konečně přestal civět do okna holky, která o něj nestojí, a místo toho hlídkoval právě před jejím oknem. Cameron se nejspíš poprvé zamiluje, zároveň ale musí řešit prekérní situaci: je bejvalka jeho bráchy opravdu ta pravá, se kterou by si měl něco začít?

Když se to Rubík dozví, Cama v kuchyni zbije a bratrský vztah utrpí těžkou ránu. Octavia z Camova života zmizí tak rychle, jak se v něm objevila, protože se nechce stavět mezi bratry. Rubík zároveň čelí anonymním telefonátům bývalého přítele svého nového úlovku. Když se konečně oba nepřátelé setkají, Rubík dopadne šeredně a Cam ho odnese od starého kolejiště celou cestu až domů. Rubíkovy rány jsou sice čerstvé, ty staré se však zacelí a Rubík s Camem k sobě znovu najdou cestu. I Steve se Camovi omluví za to, jak o něm mluvil před svou přítelkyní (řekl jí o něm, že Cam je lůzr).


Proč Cameron o své matce mluví jako o paní Wolfeové? Přitom ji obdivuje, říká, že by jí rád koupil dovolenou.


Když to tak cejtíš, nemůžeš si pomoct. “Ale teď to vím,” pokračoval. “Už to vím.” Čekal jsem, ale nic nepřicházelo. “Co víš?” zeptal jsem se. Zahleděl se do mě a hlas se mu třásl, když říkal: “Že já vzhlížím k tobě…”