Něco ke čtení

Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí

Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí (L’Insoutenable Légèreté de l’être, 1984) je trochu jiným příběhem o lásce. Odehrává se na pozadí velmi napjaté atmosféry roku ’68 v Československu obsazeném ruskou okupační armádou. Hlavní hrdinové (dva páry, přičemž Sabina je Tomášovou milenkou) Tomáš a Tereza, Franz a Sabina jsou si přes svou rozdílnost velmi podobní.

Tomáš pracuje jako chirurg, kterého celý život provází záliba v ženách. Sám jí však nepřikládá žádný význam a sex s jinými chápe jen jako ukojení chtíče, který nemá nic společného s city. Tereza, která Tomáše k smrti miluje, však jeho milostnými avantýrami trpí — pro svou citovost nedokáže pochopit Tomášovu nevěru.

Ale právě ten slabý musí umět být silný a odejít, když ten silný je příliš slabý, než aby uměl slabému ublížit.

Vztah Sabiny a Franze je založen na nedorozumění, které pochází z odlišného dětství, prostředí a hodnot. Sabina utíká před světem kýče a láska je cestou k tomuto úniku. Franz, ovlivněn láskou k opuštěné matce, je hnán především soucitem, věrností a úctou ve vztahu k ženě.

Nesnesitelná lehkost bytí je filozofickým románem o lásce, životě a jeho smyslu. O všedních rozhodnutích, která bychom snad v příštím životě neudělali. Krása a zároveň prokletí našeho života však spočívá právě v tom, že na každé rozhodnutí máme jen jeden pokus. Ačkoliv je příběh hrdinů nesouvislý a životy obou dvojic se v něm prolínají velmi překvapivě a nesourodě, stále si zachovává celistvost v kompozici a tématu, kterým se zaobírá.

Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, to jest, že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho pouhou přítomnost.

Syrovost citů a pocitů, vystižení atmosféry strachu z událostí roku ’68, propracované charaktery postav i Kunderův dar jednoduchého, ale přitom dokonale realistického a mrazivého popisu dělají z románu skvělý zážitek, který — i přes svou snad historickou a filozofickou hodnotu — by měl být nazírán jako obyčejný příběh lásky. Neboť tak si to přeje i sám autor. A pokud čtenář tento fakt přijme, dostane se mu příběhu naplněného láskou a zároveň tak zraňujícího. Příběhu života.