Něco ke čtení

Betonová zahrada (The Cement Garden, 1978) je nejúspěšnějším McEwanovým dílem. Vypráví příběh čtyř sourozenců — Jacka (vypravěč), Julie, Sue a Toma -, kteří se snaží vyrovnat se smrtí rodičů. Despotický a samotářský otec umírá při betonování zahrady, a děti zůstávají s matkou samy. I ta však zanedlouho umírá a celý dům a chod domácnosti má na starosti nejstarší Julie.

Celá rodina žije v izolaci od okolního světa, rodiče nemají žádné přátele, stejně tak jejich děti. Jedinou výjimkou je Juliin přítel Derek, kterého po smrti rodičů Julie pozve na návštěvu. Když byli rodiče naživu, jakékoliv návštěvy nepřipadaly v úvahu.

Nejmladšímu Tomovi je teprve deset let, Sue a Jack jsou v pubertě a společně s Julií si uvědomují, že pokud se svět dozví o úmrtí matky, budou rozděleni a posláni do dětského domova. Nezbývá jim než se postarat o to, aby smrt jejich matky nikdy nevyšla najevo, a sklep se zdá být ideálním místem k zabetonování její mrtvoly.

Můžou ale děti vydržet život bez rodičů? Život se strašným tajemstvím?

Děj románu sleduje jejich život bez autority a bez povinností. Pustnou, stávají se apatickými a postupně zapomínají, kdy byli jejich rodiče naživu (ostatně otec k dětem neměl zrovna vřelý vztah). Čtyři děti ve velkém domě, které zkoumají svou sexualitu a objevují svět dospělých.