Něco ke čtení

Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1962) popisuje životní osudy pokorného vypravěče Alexe, který se se svými kumpány (frendíky) vyžívá v supernásilí. Alex žije v antiutopickém světě, v němž násilí přerostlo lidem přes hlavu a kde si každý může dělat, co chce. Ačkoliv mu ještě nebylo 15 let, do školy nechodí a večery tráví s frendíky v barech nebo v temných ulicích města.

2001: Vesmírná Odysea (2001: A Space Odyssey, 1968) začíná pro sci-fi román velmi netypicky — pohledem do daleké minulosti, kdy se po planetě Zemi proháněly tlupy opolidí. Jedna z nich, vedená Tím, jenž hledí na Měsíc během svého urputného boje o přežití narazí na podivný tmavý monolit. Do té doby bezbranní a vyhladovělí předchůdci lidí se začínají pod jeho vlivem měnit, zdokonalovat své nástroje a rozvíjet se. Když opolidé začnou dosahovat pokroků a jejich existence již není ohrožena, monolit zmizí, aniž by si jeho osudovou roli uvědomili.

Román Dracula (1897) je klasickým dílem literárního vampyrismu, inspirovaného gotickým románem a hrůzostrašnými povídkami. Zachycuje podivné události a příhody formou deníkových zápisků, které hlavní hrdinové příběhu postupně spojují jako korále na niti.

Román Milenec Lady Chatterleyové (Lady Chatterley’s Lover, 1928) byl ve Velké Británii vydán až roku 1960, tedy 32 let po jeho napsání. I tak byla kniha málem zakázána jako pornografické dílo.

Vypravěčem v posledním do češtiny přeloženém autorově románu Nejtišší trest (Deaf Sentence, 2008) je Desmond Bates, vysokoškolský profesor lingvistiky, který si už několik let užívá důchodu. A marně bojuje se stále se zhoršující hluchotou. Formou deníkových zápisků, které nepostrádají vtip, zaznamenává události přelomu let 2006/2007.

Alegorický román 1984, který líčí život ve světě plném strachu, byl v době vydání (1949) vykládán jako obžaloba stalinismu. Orwell nás zve do Oceánie, jedné ze tří světových supervelmocí, které spolu bojují o nadvládu na Zemi. Winston Smith, hlavní postava románu, je členem strany Angsoc, která v zemi ovládá veškerá média i myšlení lidí. Strana zjednodušuje slovní zásobu a dělá z lidí tupé stádo neschopné rozumně uvažovat.

Farma zvířat (Animal Farm, 1945) je spolu s titulem 1984 považována za vrchol Orwellovy tvorby. Kvůli nepokryté kritice SSSR muselo být její vydání pozdrženo.

Betonová zahrada (The Cement Garden, 1978) je nejúspěšnějším McEwanovým dílem. Vypráví příběh čtyř sourozenců — Jacka (vypravěč), Julie, Sue a Toma -, kteří se snaží vyrovnat se smrtí rodičů. Despotický a samotářský otec umírá při betonování zahrady, a děti zůstávají s matkou samy. I ta však zanedlouho umírá a celý dům a chod domácnosti má na starosti nejstarší Julie.

Je deset let po válce a Berlín je rozdělen do jednotlivých sektorů. Kdesi pod zemí americká tajná služba s pomocí britských specialistů rozjíždí odposlouchávání sovětských telefonů. Tak nějak vypadá situace románu Nevinný (The Innocent, 1990), když se k rozjeté akci připojí Leonard Marnham, specialista na odposlouchávací zařízení. Leonard je typický mladý Angličan s dobrým vychováním, který výlet do Berlína vnímá tak trochu jako dobrodružství. Když se však poprvé setká s Američanem Bobem Glassem, rychle mu dojde, že situace se více než hře podobá poválečné realitě.

Děj autorova osmého románu Pokání (Atonement, 2001) začíná jednoho parného letního dne roku 1935 na usedlosti Tallisových ve Velké Británii. Třináctiletá Briony spolu se dvěma bratranci a sestřenicí Lolou zkouší svou vlastní divadelní hru, aby potěšila staršího bratra Leona, který přijede za rodiči na návštěvu.

Trainspotting (Trainspotting, 1993) je zřejmě nejslavnější autorovou knihou, kultovním dílem, kterého se o tři roky později ujal Danny Boyle a dal vzniknout neméně slavnému filmu.

Dělat věci s rozmyslem je ztráta času (The Second Thoughts of an Idle Fellow) je sbírka 12 povídek vycházejících z běžných životních situací, které ne vždy dopadají tak, jak bychom si přáli. Autor na konci mnoha povídek filozofuje o smyslu života a lidské podstatě a přirozenosti — nezabředává však do monotónních úvah, činí tak s vtipem sobě vlastním.

Vévodkyně z Amalfi (The Duchess of Malfi, poprvé uvedena 1614) je tragedie o pěti dějstvích. Vévodkyně nedávno ovdověla a v zájmu jejích bratří, vévody Ferdinanda a kardinála, je, aby se už znovu nevdala. Aby měli nejen její milostný život pod dohledem, najmou si bývalého galejníka Daniela Bosolu, který už pro kardinála kdysi vraždil, aby vévodkyni špehoval.Vévodkyně přesto potají pojme za manžela svého majordoma Antonia Bolognu a porodí mu tři děti.

Šťastný Jim (Lucky Jim, 1954), příjmením Dixon, je lektorem středověkých dějin na jedné provinční anglické univerzitě. Ke středověku žádný vřelý vztah nemá, ba dokonce jím opovrhuje. Sepsat závěrečnou práci o tomto časovém období byla ale nejhlehčí cesta k titulu, a tak se do něj Jim (aspoň na krátký čas nutný k sepsání onoho nudného textu) zamiloval.

Frankenstein (Frankenstein; or, The Modern Prometheus, 1818) je nejznámějším autorčiným dílem. Jedná se o gotický román (dalším zástupcem tohoto žánru je například Dracula Brama Stokera), který vypráví příběh Viktora Frankensteina, mladého švýcarského vědce. Ten se odebírá z rodné Ženevy na univerzitu do Ingolstadtu, kde pozná profesora Waldmana a také díky němu se začne věnovat vědeckému bádání.

Další příběhy nečekaných konců (More Tales of the Unexpected, 1978) obsahují 9 povídek, které balancují na hranici světa reálného a fantastického, možného a neskutečného. Povídky jsou psány s lehkostí a vtipem, který je velmi důležitý pro překvapivý konec každého příběhu.

Stárnoucí král se rozhodne rozdělit svou moc i majetek mezi své tři dcery Goneril, Regan a Kordelii. Zatímco první dvě v touze získat co nejvíc z královského majetku vychvalují otce do nebes a dávají mu okázale najevo svou lásku, Kordelie mlčí. Její mlčení, nejvyšší projev lásky k otci, však krále rozlítí tak, že se jí zřekne, prokleje ji a francouzskému králi ji přenechá bez sebemenšího věna. Hrabě z Kentu, protestující proti králově chování, je vyhnán ze země. Zbylé dvě dcery, Goneril s vévodou z Albany a Regan s vévodou z Cornwallu, si tak rozdělí veškerý majetek.

MacBeth, jeden ze skotských thénů a nejvěrnější vojevůdce krále Duncana, porazí nespokojené skotské pány podporované norským králem. Na konci bitvy je zajat thén z Cawdoru, jehož titul MacBeth za svou odvahu obdrží. Přesně tak, jak mu na cestě z bojiště předpověděly tři čarodějnice. MacBeth tak uvěří i jejich druhé věštbě, že se brzy stane králem. Vidina královské koruny je tak lákavá, že MacBeth dokonce přemýšlí o zavraždění Duncana.

Romeo a Julie (Romeo and Juliet, 1595) vypráví příběh dvou znepřátelených šlechtických rodů z Verony — Kapuletů a Monteků. I přes jejich nenávist se Romeo z Monteků zamiluje do Julie, která jeho lásku opětuje. Tajně je oddá bratr Vavřinec, v den svatby však Romeo probodne Tybalta, synovce paní Kapuletové, a musí prchnout do nedaleké Mantovy. Julie si může pro svého milého oči vyplakat, a její otec se proto rozhodne oženit ji s Parisem, příbuzným vévody. Když Julie zví tuto špatnou zprávu, požádá bratra Vavřince o pomoc. Ten jí nabídne lék, který ji na 42 hodin uspí, aby se později probrala v hrobce s Romeem po svém boku.