Něco ke čtení

Román Dracula (1897) je klasickým dílem literárního vampyrismu, inspirovaného gotickým románem a hrůzostrašnými povídkami. Zachycuje podivné události a příhody formou deníkových zápisků, které hlavní hrdinové příběhu postupně spojují jako korále na niti.

Émile Zola: Člověk bestie

Člověk bestie (La Bête humaine, 1890) je příběh o lásce, nenávisti, štěstí a zmaru, který Zola s pečlivostí a přesností policejního inspektora pomalu pokládá před čtenáře. Žárlivec Roubaud žije se svou ženu Severínou ve spořádaném svazku, dokud se nedozví strašlivou pravdu o jejím dětství — jako malá byla zneužívána železničním ředitelem Grandmorinem. V záchvatu zuřivosti naplánuje vraždu, která později povede k odcizení manželů.

Émile Zola: Tereza Raquinová

Tereza Raquinová (Thérèse Raquin) je syrovým a bezcitným dílem, které vypráví příběh milostného trojúhelníku. Tereza žije s manželem a tchyní nad malým vinařským krámkem. Každý čtvrtek mívají hosty, mezi nimi i Kamilova přítele Laurenta, do kterého se Tereza zamiluje. Laurent její lásku opětuje, v cestě jim však stojí Kamil. V jejich myslích se pomalu rodí plán vraždy, který uskuteční na řece při vyjížďce ve člunu. Vražda je označena jako nehoda.

Émile Zola: Zabiják

Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem “přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.” Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze.

Gustave Flaubert: Madame Bovaryová

Madame Bovaryová (Madame Bovary, 1857) vypráví příběh krásné, cílevědomé a ctižádostivé ženy, která však zůstala celý svůj život uvězněna na maloměstě, ačkoliv toužila po Paříži. Manžela Karla, který v městečku pracoval jako doktor, si pro jeho maloměšťáctví přestala vážit a hledala povyražení u jiných. Vydržuje si milence Leona, a aby si alespoň udržela iluzi o krásném životě ve velkoměstě, nakupuje na dluh u lichváře drahé a nepotřebné cetky a šaty, jež jí mají Paříž připomínat.

Sbírka Matka zrůd a jiné povídky obsahuje několik desítek krátkých příběhů, ve kterých se míhají nejrůznější postavy, náměty a bizarní situace, které autora proslavily. Těžko shrnout tak rozsáhlé dílo, jakým tento výbor povídek bezesporu je, přesto jsou si však příběhy v mnohém podobné. Autor se často uchyluje k absurdním koncům, které povídky — pečlivě vystavěné, skvěle napsané a dokonale realistické — proměňují v zarážející a varující příběhy, jejichž cílem není soudit hrdiny, ale dokázat jistou nerozhodnost jejich jednání.

Guy de Maupassant: Miláček

Miláček (Bel-Ami, 1885) vypráví o neuvěřitelném, odporném a zároveň jistým způsobem krásném životě mladého muže jménem Georges Duroy, jehož vášní jsou peníze a ženy. Po návratu z války v Tunisku pracuje na dráze, jeho gáže však zdaleka nestačí jeho potřebám, a tak neváhá a využije nabídky svého přítele Forestiera, který pracuje v bulvárním plátku La Vie Francaise. Georges je však neobratný pisálek, a přestože má z Tuniska spoustu dojmů a zážitků, které by se daly prodat, není schopný popsat jimi papír. Manželka přítele Forestiera mu však pomůže a Georges díky ní vydělá první peníze.

Jerome Klapka Jerome: Dělat věci s rozmyslem je ztráta času

Dělat věci s rozmyslem je ztráta času (The Second Thoughts of an Idle Fellow) je sbírka 12 povídek vycházejících z běžných životních situací, které ne vždy dopadají tak, jak bychom si přáli. Autor na konci mnoha povídek filozofuje o smyslu života a lidské podstatě a přirozenosti — nezabředává však do monotónních úvah, činí tak s vtipem sobě vlastním.

Jerome Klapka Jerome: Tři muži ve člunu

Román Tři muži ve člunu spojuje cestopis a humorný příběh do oddechového a velmi vtipného celku. Už sám autor na první straně knihy upozorňuje čtenáře na to, že se jedná o dílo, jehož kouzlo spočívá v upřímné jednoduchosti, nikoliv v literárních kvalitách nebo obraznosti jazyka. A opravdu — pokud k němu přistupujete jako k oddechové četbě, nelze knize nic vytknout.

Lev Nikolajevič Tolstoj: Vzkříšení

Vzkříšení (Voskresenije) je trojdílný román, jehož hlavní postavou je šlechtic Dmitrij Ivanovič Něchljudov. Jako mladý a nezkušený student svede služebnou svých tetiček Kaťušu Maslovovou, která s ním nechtěně otěhotní. Něchljudov neunese tíhu zodpovědnosti, Kaťuše dá sto rublů a odjíždí pryč. Tety těhotnou služebnou nechtějí dále zaměstnávat, a jí nezbývá, než se začít živit nejstarším řemeslem lidstva — stává se z ní prostitutka. Dítě, které Něchljudovovi porodí, umírá po cestě do nalezince, kam jej Kaťuša nechala odvézt.

Frankenstein (Frankenstein; or, The Modern Prometheus, 1818) je nejznámějším autorčiným dílem. Jedná se o gotický román (dalším zástupcem tohoto žánru je například Dracula Brama Stokera), který vypráví příběh Viktora Frankensteina, mladého švýcarského vědce. Ten se odebírá z rodné Ženevy na univerzitu do Ingolstadtu, kde pozná profesora Waldmana a také díky němu se začne věnovat vědeckému bádání.