George Orwell: Farma zvířat
Farma zvířat (Animal Farm, 1945) je spolu s titulem 1984 považována za vrchol Orwellovy tvorby. Kvůli nepokryté kritice SSSR muselo být její vydání pozdrženo.
Anglická Manor Farm je, stejně jako každá jiná farma v Anglii, závislá na práci zvířat. Ta se však jednoho dne vzbouří, vyženou zlé pány a začnou farmu spravovat samy. Zpočátku rovnocenná společnost se postupně začíná dělit — prasata se stanou organizátory a veliteli, zatímco ostatní zvířata dál pokračují v práci, omámena pocitem svobody. Zvířecí společnost se čím dál víc podobá té lidské, prasata mezi sebou bojují o moc. Postupně mění zavedené zvyky a praktiky zvířat, minulost i své chování.
Ostatní zvířata jsou — snad s výjimkou apatického osla Benjamina — příliš hloupá na to, aby pochopila, že je prasata vykořisťují, využívají a týrají. Nezbývá jim než poslouchat nové pány, pracovat a plnit rozkazy prasat.
Orwell zachycuje proměnu mírumilovných prasat v kruté a lstivé pány, kteří se na konci alegorické bajky podobají mnohem víc lidem než zvířatům. Zneužívají svou inteligenci, straší své spolubojovníky — revolucionáře návratem pana Jonese a samy tyjí z jejich práce.
Kniha popisuje hrůznou moc teroru, propagandy a konečnou zradu prvotní myšlenky revoluce. Varuje před totalitní společností tupého stáda, kterým manipuluje zlovolný diktátor. Jednotlivé postavy zvířecího příběhu mají reálné předlohy a popisují ruskou společnost v době Stalinovy vlády: V knize jsou ztělesněny postavy Marxe a Lenina, Stalina a Trockého, dále lživého ruského deníku Pravda či chudého proletariátu.
Twelve voices were shouting in angre, and they were all alike. No question, now, what happened to the faces of the pigs. The creatures outside looked from pig to man, and from man to pig, and from pig to man again; but already it was impossible to say which was which.