Něco ke čtení

Novela Jeden den Ivana Děnisoviče (Один день Ивана Денисовича, 1962) popisuje život v kárném táboře očima I. D. Šuchova. Ten byl ve válce zajat Němci, po úspěšném útěku a návratu k jednotce byl však kvůli podezření ze špionáže odeslán na deset let do pracovního tábora na Sibiř.

Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1962) popisuje životní osudy pokorného vypravěče Alexe, který se se svými kumpány (frendíky) vyžívá v supernásilí. Alex žije v antiutopickém světě, v němž násilí přerostlo lidem přes hlavu a kde si každý může dělat, co chce. Ačkoliv mu ještě nebylo 15 let, do školy nechodí a večery tráví s frendíky v barech nebo v temných ulicích města.

Poslední kabriolet (The Last Convertible, 1978) je výpovědí o životě ztracené generace druhé světové války. Uvádí nás mezi nerozlučné přátele — “harvardské pistolníky”: George (vypravěč), Russ, Dal, Terry, Jean-Jean, Chris, Liz, Nancy. Skvělá parta, která miluje život, jazz, tanec, vznešenou Císařovnu (kabriolet) a žije bezstarostný život v Bostonu. Válka je přece tak daleko, až v Evropě…

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je novela podle skutečné události, která vypráví o osudu dvaceti bohatých Židů z USA, kteří jsou zajati nacisty v Římě. Dostávají se do tábora, kde se jich zištně ujímá Bedřich Brenske, velitel oddělení. Jeho jediným cílem je z bohatých podnikatelů vymámit co největší sumu peněz výměnou za záchranu života.

Smrt obchodního cestujícího (Death of a Salesman, 1949) je divadelní hra o dvou dějstvích poprvé uvedená v divadle Morosco v New Yorku v únoru 1949. Hlavním hrdinou hry je stárnoucí obchodní cestující Willy Loman, manžel Lindy a otec Biffa a Happyho.

Povídková sbírka Flanďákova koupel (Le Ratichon baigneur, 1981) je sbírka krátkých, humorných příběhů, které se vyznačují absurdními situacemi a tak trochu zesměšňují celou tehdejší francouzskou společnost. Popisuje ty nejneskutečnější případy, jaké si dovedete představit — filmové natáčení na kameru, ve které není film, účinkování psa v roli papouška, rozvod kvůli nadměrné náruživosti milenky či nezvyklá touha muže stát se impotentem, aby mohl lépe uspokojit ženy.

Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství (Erection, Ejaculation, Exhibition and General Tales of Ordinary Madness) Bukowski napsal v roce 1972. Celá sbírka povídek se točí kolem několika stežějních témat, ostatně i jako život Bukowskiho — sex, drogy, chlast, hazard, sprosťárny a neustálá provokace.

Román Milenec Lady Chatterleyové (Lady Chatterley’s Lover, 1928) byl ve Velké Británii vydán až roku 1960, tedy 32 let po jeho napsání. I tak byla kniha málem zakázána jako pornografické dílo.

Divadelní hra Kdo se bojí Virginie Woolfové? (Who’s Afraid of Virginia Woolf?, 1961) vypráví ve třech dějstvích o noční návštěvě Nicka a Drahunky v domě Jiřího a Marty. U nás hru poprvé uvedlo Divadlo S. K. Neumanna za účasti Albeeho pod názvem Kdopak by se Kafky bál. Jméno tehdy ne moc známé Woolfové bylo vyměněno za módního Kafku. Myšlenku původního názvu odvozenou od říkanky tří pohádkových prasátek (who’s afraid of big bad wolf — Who’s Afraid of Virginia Woolf) se tak podařilo dobře zachovat (kavka — Kafka).

Komu zvoní hrana (For Whom The Bell Tolls, 1940) popisuje poslední tři dny a tři noci amerického partyzána Roberta Jordana, stojícího na straně republiky. Společně se španělskými spolubojovníky má vyhodit most, aby zabránili fašistům dopravit posily na druhý břeh řeky.

Hlavním hrdinou románu Proces (Der Prozess/Der Proceß, 1914) je Josef K., třicetiletý bankovní prokurista, velmi vážený úředník, který má před sebou slibnou kariéru. První vážnou ránu však jeho životní cesta dostane právě v den jeho třicátých narozenin, kdy do jeho pokoje vtrhnou dva muži a oznámí mu, že byl zatčen. Nebylo mu však sděleno žádné obvinění, a K. tak dost dobře neví, jestli se nejedná jen o nepovedený vtip kolegů z banky.

Návštěva staré dámy (Der Besuch der alten Dame) byla poprvé uvedena 29. ledna 1956 a autorovi vynesla finanční nezávislost. Hra o třech dějstvích vypráví o návratu Claire Zachanassianové do rodného Güllenu. Do světa odcházela chudá a zostuzená, vrací se jako bohatá, stará dáma, která jistě bude za určitých podmínek ochotna svému rodnému městu znovu získat ztracený lesk.

Alegorický román 1984, který líčí život ve světě plném strachu, byl v době vydání (1949) vykládán jako obžaloba stalinismu. Orwell nás zve do Oceánie, jedné ze tří světových supervelmocí, které spolu bojují o nadvládu na Zemi. Winston Smith, hlavní postava románu, je členem strany Angsoc, která v zemi ovládá veškerá média i myšlení lidí. Strana zjednodušuje slovní zásobu a dělá z lidí tupé stádo neschopné rozumně uvažovat.

Farma zvířat (Animal Farm, 1945) je spolu s titulem 1984 považována za vrchol Orwellovy tvorby. Kvůli nepokryté kritice SSSR muselo být její vydání pozdrženo.

Golem (Der Golem, 1915) je mystickým příběhem muže, který jednoho dne nalezne klobouk se jmenovkou Athanasius Pernath. Tímto okamžikem se román střemhlav vrhá do proudu okultismu a kabaly, které jsou pro pražské židovské ghetto příznačné. Vypravěč znovu prožívá život mistra Pernatha, slovutného rytce gem, který kdysi obýval židovské ghetto.

Jem a Čipera Finchovi žijí v okrese Maycomb ve státě Alabama se svým otcem, právníkem jménem Atikus Finch. Každé léto za nimi přijíždí kamarád Dill, v jejich blízkosti žije černoch Bubu Radley, o kterém putují strašidelné historky a který nikdy nevychází z domu. Děti se ho snaží vylákat, zároveň to ale úzkostlivě tají před Atikem, kterému se to nelíbí.

Betonová zahrada (The Cement Garden, 1978) je nejúspěšnějším McEwanovým dílem. Vypráví příběh čtyř sourozenců — Jacka (vypravěč), Julie, Sue a Toma -, kteří se snaží vyrovnat se smrtí rodičů. Despotický a samotářský otec umírá při betonování zahrady, a děti zůstávají s matkou samy. I ta však zanedlouho umírá a celý dům a chod domácnosti má na starosti nejstarší Julie.

Román Cizinci ve městě (The Comfort of Strangers, 1981) vypráví příběh britského páru, Colina a Mary, kteří tráví dovolenou v cizím městě. Mary je rozvedená a stará se o dvě děti, Colin je už dlouhou dobu její přítel a milenec. Jejich vztah je natolik silný a intimní, že občas je pro ně těžké rozpoznat, kde končí osobnost jednoho a začíná osobnost druhého. Jako by byli jeden. Přesto spolu poslední dobou už moc nemluví. Milují se často, ale už ne tak vášnivě jako kdysi, a trochu rozptýlení a uvolnění jim poskytuje hlavně marihuana.

Je deset let po válce a Berlín je rozdělen do jednotlivých sektorů. Kdesi pod zemí americká tajná služba s pomocí britských specialistů rozjíždí odposlouchávání sovětských telefonů. Tak nějak vypadá situace románu Nevinný (The Innocent, 1990), když se k rozjeté akci připojí Leonard Marnham, specialista na odposlouchávací zařízení. Leonard je typický mladý Angličan s dobrým vychováním, který výlet do Berlína vnímá tak trochu jako dobrodružství. Když se však poprvé setká s Američanem Bobem Glassem, rychle mu dojde, že situace se více než hře podobá poválečné realitě.

Trainspotting (Trainspotting, 1993) je zřejmě nejslavnější autorovou knihou, kultovním dílem, kterého se o tři roky později ujal Danny Boyle a dal vzniknout neméně slavnému filmu.

Román Ocelové jeskyně (The Caves of Steel, 1954) je první ze čtyř románů tzv. “Robot series”. Ačkoliv se jedná o sci-fi dílo, zpracovává v tomto žánru poměrně neobvyklé téma — vyšetřování vraždy. Čím více stránek budete mít za sebou, tím více vám však bude jasné, že detektivní příběh, který Asimov rozehrává, slouží jen jako zástěrka k představení života na Zemi a v Vnějších Světech v daleké budoucnosti.

Na cestě (On the Road, 1951) je román čerpající z osobních zkušeností a zážitků autora, který nás příběhem provází jako postava Sala Paradise. Nejznámější dílo Jacka Kerouaca je především příběhem člověka, který se snaží odpoutat od zavedených konvencí a chce svůj život žít naplno.

Martin Eden (1909) je nevzdělaný námořník, který má rád večírky, tancovačky a rvačky a života si užívá, seč mu síly stačí. O vzdělání a literatuře má jen velmi mlhavé povědomí — vždyť ke svému životu je stejně nepotřebuje. (Ne)šťastnou náhodou jednoho dne pomůže ve rvačce muži z vyšší společnosti, a ten jej pozve do domu svých rodičů.

Dům o tisíci patrech (1929) je autorovým prvním románem, a to velmi zdařilým a na svou dobu brilantně zkonstruovaným.

Sci-fi román My (Mы, 1920) lze považovat za předlohu mnoha antiutopických děl anglické a americké literatury: významně ovlivnil George Orwella, Raye Bradburyho či Aldouse Huxleyho. Alegorické zobrazení poměrů v Sovětském svazu se stalo terčem ostré kritiky, která nakonec donutila Zamjatina opustit zemi.

Novela O myších a lidech (Of Mice and Men, 1937) vypráví příběh dvou nerozlučných přátel, Lennieho a George. Oba se společně protloukají životem od ranče k ranči a tvrdě dřou. Lennie je prosťáček a velký dobrák, který však rozumu příliš nepobral. George se o něj stará, dává na něj pozor a pomáhá mu.

Hlava XXII (Catch-22, 1961) je satirickým románem o druhé světové válce, s jehož postavami se setkáváme na italském ostrůvku Pianosa. Antimilitaristicky laděné dílo čerpá z osobních zkušeností autora, pro kterého byla — stejně jako pro celou řadu dalších — válka jednou z největších inspirací.

Krakatit je nejnebezpečnější výbušninou na světě, kterou vynalezl ing. Prokop. Sám je z účinnosti Krakatitu natolik vyveden z míry, že utrpí jeho duševní zdraví a v horečce a halucinacích vyzradí tajemství výroby svému příteli Tomšovi. V blouznění potkává krásnou ženu, kterou se později pokusí najít. Právě kvůli ní zamíří do Baltinu, kde se Tomeš pokouší vyrobit Krakatit.

Hlavním hrdinou románu Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Cuckoo’s Nest, 1962) je Randle McMurphy — svalnatý, zrzavý irský kriminálník, který přichází do psychiatrické léčebny, kde si má odpykat zbytek svého trestu. Jeho příchod a vůbec všechny události následující sledujeme očima indiánského náčelníka Bromdena — hluchoněmého chronika, který však tak docela hluchoněmý není. Má v sobě jen zakódovanou vzpomínku na dobu, kdy ho nikdo neposlouchal a kdy se naučil s lidmi nemluvit.

Šťastný Jim (Lucky Jim, 1954), příjmením Dixon, je lektorem středověkých dějin na jedné provinční anglické univerzitě. Ke středověku žádný vřelý vztah nemá, ba dokonce jím opovrhuje. Sepsat závěrečnou práci o tomto časovém období byla ale nejhlehčí cesta k titulu, a tak se do něj Jim (aspoň na krátký čas nutný k sepsání onoho nudného textu) zamiloval.

Děj románu Mefisto (Mephisto: Roman einer Karriere, 1936) se odehrává v době zanikající výmarské republiky a mapuje sílící vliv nacistů v Německu. Hendrik Höfgen je provinčním hercem v Hamburském uměleckém divadle (HUD). Trochu povýšený, popudlivý, prchlivý, zatvrzelý komunista a tajný otrok černé princezny Tebab, bez níž nemůže žít, která jej učí tanci a ponižuje ho. Spolu s Hendrikem se v HUD setkáváme s celou řadou postav nejrůznějších názorů a smýšlení, které dohromady tvoří velmi zvláštní společnost.

Jatka č. 5 (Slaughterhouse-Five; or, The Children’s Crusade, 1969), jejichž hlavním hrdinou je cestovatel časem Billy Pilgrim, popisují Vonnegutovy zážitky a vzpomínky na bombardování Drážďan, které spolu s několika americkými vojáky přečkal ve sklepě jatek č. 5 (Schlachthof Fünf). Billy prožívá všechny okamžiky svého života najednou — 2. světovou válku, válku ve Vietnamu i únos mimozemšťany na Trafalmador, planetu vzdálenou stovky miliard mil od Země. Právě od Trafalmadořanů se naučí chápat smrt jako nevyhnutelnou součást života, nad kterou nemá smysl truchlit.

Matka noc (Mother Night, 1961) je vyprávěním Howarda W. Campbella Jr., Američana, který se v Německu stal dramatikem a jedním z hlavních propagátorů nacismu. Campbell se až později v New Yorku dovídá, že byl vlastně agentem USA, který svým vysíláním předával americkým tajným službám důležité informace o nacistickém Německu. Bohužel pro něj však o této skutečnosti ví jen tři lidé, kteří nejsou ochotni ji sdělit světu. A tak žije Campbell v úkrytu obrovského New Yorku a snaží se zapomenout na to, co dělal.

Mechanické piano (Player Piano), napsané roku 1952, je zástupcem Vonnegutovy sci-fi tvorby, v níž varuje společnost před odcizením a anonymitou. Práci ve světě Mechanického piana převzaly stroje, které dokáží vyrobit cokoliv s nulovými ztrátami — pojištění, žvýkačky, jídlo, oblečení… Za mechanizací výrobního procesu stojí doktor Proteus, jehož syn Paul je ředitelem výrobních závodů ve městě Ilium.

Snídaně šampionů (Breakfast of Champions, or Goodbye Blue Monday, 1973) nás znovu svede dohromady s Vonnegutovým alter egem, spisovatelem science-fiction, Kilgorem Troutem, jehož povídky jsou používány jako výplň pornografických časopisů. Není tedy divu, že je Kilgore velmi překvapen pozváním Elliota Rosewatera na umělecký festival v Midland City (zde se mimochodem potkají postavy z jiných autorových děl).

Spalovač mrtvol vypráví příběh Karla Kopfrkingla a jeho rodiny — ženy Lakmé, dětí Ziny a Milivoje. Pan Kopfrkingl pracuje v krematoriu a svou práci bere jako poslání — pomáhá bourat zeď, která mrtvé obklopuje a pomáhá tak duši najít nové tělo (je velmi ovlivněn knihou o Tibetu, kterou vlastní). Svým založením je romantik (svou rodinu oslovuje exotickými přívlastky: nebeská, oblačná, čarokrásná), sám se nechá oslovovat Roman a ve smrti vidí jedinou krásnou jistotu našeho života. Miluje smuteční hudbu a je zcela oddán svému poslání — často o smrti mluví takřka fanaticky, snad bláznivě, ale není nebezpečný.

Republika Giléad vznikla z bortícího se odkazu americké společnosti, potýkající se s demografickou krizí a prudkým poklesem porodnosti. Zdá se, že “znárodnění lůna”, bez ohledu na to, co takový čin přinese jednotlivci, je nevyhnutelným krokem k odvrácení blížícího se kolapsu. Koneckonců, v té teď už světelné roky vzdálené době, kdy ženy byly svobodnými bytostmi s přístupem k vlastnímu bankovnímu účtu, musely zároveň čelit mnoha nebezpečím, která jim jejich svoboda přinášela.

Děj divadelní hry Majitelé klíčů (1962) se odehrává ve Vsetíně v jednom dvoupokojovém bytě během jednoho nedělního rána (8.00–9.00) za druhé světové války. Spolu zde žijí manželé Krůtovi a jejich dcera Alena s manželem Jiřím. Jiří byl dříve členem odboje, teď pracuje jako architekt a mezi Krůtovými si pořád připadá jaksi nepatřičně. Zatímco Jiří je člověk s ideály, který dříve za něco bojoval a nelíbilo se mu stát v řadě a mlčet, bývalý voják Krůta a jeho manželka jsou pravým opakem: průměrní, opatrní lidé, kteří se snaží nijak nevyčnívat ze společnosti.

Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí (L’Insoutenable Légèreté de l’être, 1984) je trochu jiným příběhem o lásce. Odehrává se na pozadí velmi napjaté atmosféry roku ’68 v Československu obsazeném ruskou okupační armádou. Hlavní hrdinové (dva páry, přičemž Sabina je Tomášovou milenkou) Tomáš a Tereza, Franz a Sabina jsou si přes svou rozdílnost velmi podobní.

Třetí sešit směšných lásek (1968) je soubor čtyř povídek: Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Symposion, Eduard a Bůh, Doktor Havel po 20 letech. Všechny je spojuje společný motiv tělesné lásky, jejíž velkou překážkou je pokročilý věk hlavních postav. V povídce Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým hlavní hrdina tuto překážku překonává a spolu se svou platonickou láskou z mládí stráví společnou noc — překoná odpor ke stárnoucímu ženskému tělu a ukojí svou zvědavost.

Soubor Hovno hoří (1994) obsahuje tři povídky: Sázka, Bellevue a Voda se šťávou, jejichž průřezem vznikl film Pelíšky. V první povídce autor zpoza hospodského stolu pozoruje dva upovídané staříky, kteří se baví sázením — kolik měří medvěd kodiak, jaktože železné lodě plavou, jak dlouho vydrží pod vodou. I přes opačné názory opouští hospodu jako nejlepší přátelé.

Putování mořského koně (1998) je deníkovým vyprávěním muže-otce, který se rozhodl zůstat na mateřské se synem Pepínem, aby jeho žena mohla budovat kariéru (stylizuje se tedy do role mořského koníka, který se stará o potomstvo). Během jednoho roku, který tráví stavěním synkovy vysněné garáže z kostek, chozením do parku a podřimováním, se jeho život kompletně změní: začne na sobě pozorovat, jak moc mu chybí kontakt s lidmi, zakouká se do pohledné maminky v parku a přemýšlí o nevěře. Přestává si rozumět se ženou, zjišťuje spoustu věcí o životě (např. že Jsou dni, kdy ti nepomůže, že umíš napsat MYSLIVEC.) a nakonec si najde místo nočního hlídače.

Planeta opic (La Planète des singes, 1963) je dnes patrně známější filmovým divákům než nadšeným čtenářům sci-fi. Jak tedy obstojí dnes téměř padesátiletá kniha ve srovnání s o pět let mladším filmem?

Dr. Kris Kelvin, hlavní postava románu, přilétá na Solaris (1961), planetu, která je předmětem mnoha sporů. Její povrch je tvořen oceánem slizu a plazmy, který dokáže svým “chováním” ovlivnit oběžnou dráhu celé planety. Právě tato podivná schopnost oceánu je velkým lákadlem pro mnohé vědce, solaristy a experty, kteří planetu za účelem výzkumu navštíví.

Sbírka Amok (1922) obsahuje ve vydání nakladatelství Levné knihy sedm novel, které také díky brilantnímu překladu Luby a Rudolfa Pellarových a Jaroslavy Vobrubové-Koutecké dokonale potěší i náročného čtenáře. Jazyk díla je vytříbený, košatý, plný nápaditých obratů a i přes svou poněkud knižní podobu dává knize jistou lehkost. Bezchybná koncepce každé ze sedmi novel povyšují dílo na dechberoucí celek, po kterém by měl sáhnout každý milovník psychologické prózy, ale také milovník jazyka.

Literární poklesky (Literary Lapses) s sebou přináší 47 krátkých, ironických a nadnesených kusů, které vycházejí z všedních událostí lidského života — založení bankovního konta, návod na zbohatnutí či cestování dráhou. Mezi nejlepší se bezesporu řadí povídka Moje finanční kariéra, která vypráví strhující příběh o muži, jenž si chtěl založit bankovní konto. Vystrašený ze všech úředníků a značné sumy peněz (považte, celých 56 dolarů) během jediné hodiny konto založil, skoro se zbláznil a konto opět zrušil.

Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire, 1947) se začala hrát na Broadwayi v prosinci roku 1947, v jedné z hlavních rolí se představil Marlon Brando.

Životopis černobílého jehněte, autorův druhý román, vypráví příběh dvojčat-míšenců, Lucie a Václava. O rodiče přišli při autonehodě, a tak v socialistickém Československu vyrůstají pod dohledem babičky Boženy a strýce Jindřicha. Až na barvu pleti jsou to obyčejní sourozenci, kteří se moc v lásce nemají. Právě jejich odlišnost od “normální” společnosti jim ale časem dokáže, že jsou jeden pro druhého nepostradatelní. Obzvlášť po smrti babičky Boženy, které se podařilo vnoučata zdárně provést nástrahami puberty.

Hlavní hrdinka novely Snídaně u Tiffanyho (Breakfast at Tiffany’s, 1958), Holly Golightly, je krásná, roztržitá, frivolní, sotva dvacetiletá dívka, která prožívá svůj sen v New Yorku. Vypravěč příběhu se s ní poprvé “setká”, když na něj v časných ranních hodinách zazvoní, protože sama ztratila klíče od domu. Stanou se z nich přátelé a vypravěč (Holly mu říká Fred — jméno jejího bratra) pomalu začíná chápat Holly a celou její osobnost — je to dívka, která touží po pozornosti, která potřebuje někam patřit, ale zároveň chce být volná, která touží nakupovat u Tiffanyho a stát se součástí společnosti.

Marketa Lazarová (1931) je historickým románem z prostředí mladoboleslavského kraje. Hlavními hrdiny jsou zloději sídlící na tvrzi Roháček. Starý Kozlík má se svou ženou Kateřinou bezpočet synů a dcer — všichni s ním sdílejí zlodějské řemeslo. Když se Kozlík dozví, že král vyhlásil boj jeho tlupě a všem lapkům, chce se spřáhnout s Lazarem, který prodlívá na Obořišti. Vyšle svého syna Mikoláše, aby Lazara získal pro jejich plán, strhne se však půtka a Mikoláš je vážně raněn. Později se na Obořiště vrací, aby přivedl Lazara, jehož chce Kozlík ztrestat, místo toho si však Mikoláš odváží jeho dceru Marketu.

Pán much (Lord of the Flies, 1954) je dobrodružný román, odehrávající se v budoucnosti během světové války. Letadlo, které má evakuovat anglické civilisty se zřítí na ostrov — havárii přežije pouze skupina hochů ve věku 6–12 let, kteří se musí vyrovnat se samotou, strachem a těžkými podmínkami. Jejich vůdcem se stává Ralph, sportovně založený a chytrý chlapec, jenž ztělesňuje ideu demokracie a rozumného uvažování. Společně s Čuňasem, nejchytřejším členem skupiny, se snaží zorganizovat trosečníky a dát životu na ostrově řád.

Saturnin (1942) je humoristický román o sluhovi, který svému pánovi během několika okamžiků převrátí život vzhůru nohama. Z pěkného bytu jej odstěhuje na hauzbót, začne ho učit tenisu a šířit o něm prapodivné mýty a legendy, ačkoliv žraloka stativem fotoaparátu opravdu nezabil. Snad nejvtipnější postavou příběhu je teta Kateřina, vševědoucí dáma, která se vzhledem ke svému věku maluje až příliš a svého synovce (vypravěče příběhu) spolu s celou společností na dědečkově sídle vždy oblaží nějakým trefným příslovím. Saturnin v sobě ztělesňuje úslužnost s jistou dávkou nadhledu a vznešenosti, která z něj dělá postavu neskonale krásnou a nebezpečnou.