Isaac Asimov: Ocelové jeskyně
Román Ocelové jeskyně (The Caves of Steel, 1954) je první ze čtyř románů tzv. “Robot series”. Ačkoliv se jedná o sci-fi dílo, zpracovává v tomto žánru poměrně neobvyklé téma — vyšetřování vraždy. Čím více stránek budete mít za sebou, tím více vám však bude jasné, že detektivní příběh, který Asimov rozehrává, slouží jen jako zástěrka k představení života na Zemi a v Vnějších Světech v daleké budoucnosti.
Proti sobě stojí dva způsoby života, dvě odlišné kultury, které přesto obě pocházejí ze Země — Pozemšťané a Vesmířané. Pozemšťané žijí na přelidněné Zemi, uzavření ve městech jsou dokonale chránění před slunečními paprsky a volným prostorem okolo nich. Roboty většina z nich nenávidí, protože jim berou práci. Stejně tak existují skupiny, které žádají návrat k tradičnímu životu ještě před založením měst.
Nemůžeme sestrojit robota, který by alespoň v jedné důležité stránce byl tak dobrý jako člověk, natož aby byl lepší. Nemůžeme sestrojit robota se smyslem pro krásu nebo se smyslem pro etiku nebo se smyslem pro náboženství. Neexistuje způsob, jak bychom mohli povznést pozitronický mozek alespoň o píď nad úroveň čistého materialismu. Nemůžeme, ksakru, nemůžeme! Do té doby ne, dokud nepoznáme, jak pracuje náš vlastní mozek. Do té doby ne, dokud existují věci, které věda nedokáže změřit. Co je to krása, dobrota, umění, láska nebo bůh? Věčně budeme tápat na hranicích nepoznatelna a snažit se pochopit nepochopitelné. To právě z nás dělá lidi.
Obyvatelé Vnějších Světů intenzivně využívají práci robotů, mají dostatek místa, protože kontrolují porodnost svých populací, ale obávají se styku s Pozemšťany, neboť nemají protilátky na nemoci, které jsou pro Pozemšťany běžné. Bez vědomí Pozemšťanů se je Vesmířané snaží přimět k tomu, aby rovněž začali novou éru své civilizace — aby vytvořili C/Fe společnost, v níž budou všechnu práci konat roboti.
Román začíná vraždou Vesmířana — robotika. K vyšetřování je povolán pozemský detektiv Eliáš “Lije” Baley, ke kterému je přidělen robot R. Daneel Oliwaw — dokonalá napodobenina člověka, kterou ani Baley na první pohled neodhalí. Zprvu robotovu společnost trpí s krutou nevyhnutelností, postupně mu však přestává tolik vadit. Během vyšetřování se dozvídá mnoho nových věcí o životě Vesmířanů, a také něco o jejich záměrech se Zemí.
Vesmířané už dlouho trpí pohledem na přelidněnou Zemi a importem robotů se snaží donutit nezaměstnané, aby se znovu pustili do kolonizace cizích planet, aby opustili Zemi, aby ti, kdo zůstanou, začali kontrolovat porodnost, aby se Země stala Vnějším Světem, aspoň pokud se uspořádání společnosti týká. Stejně tak vyjde najevo, že vražda dr. Sartona, který stvořil R. Daneela, byla pouhý omyl — obětí zločinu se měl stát robot. Bohužel mu jeho stvořitel dal svou vlastní podobu, a tak se vrah spletl. Zničením robota by Země ukázala Vnějším Světům své odhodlání bránit se proti robotům, místo toho došlo k tragické události.
Základní teorie zahrnuje tři zákony robotiky. První zákon: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. Druhý zákon, který říká: Robot musí uposlechnout příkazu člověka — kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s Prvním zákonem, a Třetí zákon, který říká: Robot musí chránit sám sebe před zničením — kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s Prvním nebo Druhým zákonem.
Svět, který Asimov čtenáři předkládá, je úchvatný. Má všechny vymoženosti, které si dokážete představit, přesto má i své problémy, které musí být řešeny. I na stylu autora jde vidět, že byl založením vědec — jeho jazyk je stručný, přesný, zkrátka takový, jací jsou i jeho roboti.