Isaac Asimov: Nahé slunce
V druhém románu robotí série vydaného pod názvem Nahé slunce (The Naked Sun, 1957) se znovu setkáváme s detektivem Eliášem Baleyem. Jeho služby si vyžádají obyvatelé planety Solárie, na které došlo k první vraždě od doby, co byla osídlena. Spolu s Eliášem se na přání nejsilnějšího Vnějšího Světa, Aurory, na Solárii vydá také detektivův starý známý R. Daneel Oliwaw.
Solariáni dovedli svou civilizaci k dokonalosti — na celé planetě jich žije asi dvacet tisíc, každý má své vlastní panství, jehož hranice nemusí nikdy v životě překročit, navštěvovat se mohou prostřednictvím projekcí. Vlastně musí, protože osobní kontakt je jim odporný. O výrobu energie a těžbu surovin se na planetě stará dvě stě milionů pozitronických robotů (na jednoho Solariána tak připadá deset tisíc robotů).
Eliáš Baley opouští ocelové jeskyně rodné Země a přistává na Solárii. Musí se naučit nebát se rozlehlých plání, slunečních paprsků a čerstvého vzduchu. Rozhodně však nebude jediný, kdo si musí zvykat na nové podmínky — Vesmířané si budou muset zvyknout, že je Eliáš bude navštěvovat osobně. Ačkoliv jim to bude velmi nepříjemné, na výběr mít nebudou.
Právě strach z osobních setkání je pro vyřešení vraždy velkou překážkou: kdo mohl zabít fetologa Rikaina Delmarra, když žádný Vesmířan nesnese setkání s člověkem tváří v tvář. Pokud vrahem nebyl Solarián, musel to být… robot. Ale roboti přece mají své zákony, podle kterých nesmí člověku za žádných okolností ublížit. Co když jsou však zákony nedokonalé a mohou být zneužity?
”Co chcete? Přiznání? Delmarrův robot měl oddělitelné končetiny. Ano. Ano. Ano. Zaranžoval jsem Gruerovu otravu. Zaranžoval jsem to s tím šípem a nechal na vás vystřelit. Plánoval jsem dokonce i kosmické lodě, o nichž jste mluvil. Neuspěl jsem, ale plánoval jsem to. Jen ať sem ten člověk nechodí. Nedovolte mu přijít. Zadržte ho!”
Eliáš Baley i díky R. Daneelovi, který mu svým “robotím” chováním neustále připomíná, že roboti jsou sice logičtí, ne však rozumní, vraha dopadne. Vraha, který využil “hlouposti” robotů a manželky doktora Delmarra Gladii k tomu, aby se ho zbavil.
Eliáš zpět na Zemi přiveze zprávu o Solariánech, a když ji předkládá svému nadřízenému, dobře si uvědomuje, že i Zemi hrozí podobný osud, který postihl Solárii. Je přesvědčen, že budoucnost Pozemšťanů je na dalších, dosud neosídlených planetách. A je na lidech, aby se rozhodli, jak se svým osudem naloží. Neměli by se bát nahého slunce.
”Je to tak, pane. Jsme Solárie naruby. Oni se ukryli do izolace jeden před druhým. My jsme se ukryli do izolace před Galaxií. Jsou ve slepé uličce svých nedotknutelných panství. My jsme ve slepé uličce podzemních měst. Jsou vůdci bez následovníků, mají jen roboty, kteří jim nemůžou dát odpověď. My jsme následovníci bez vůdců, jsme v bezpečí jen uvnitř měst.” Baley sevřel pěst.