Životopis černobílého jehněte, autorův druhý román, vypráví příběh dvojčat-míšenců, Lucie a Václava. O rodiče přišli při autonehodě, a tak v socialistickém Československu vyrůstají pod dohledem babičky Boženy a strýce Jindřicha. Až na barvu pleti jsou to obyčejní sourozenci, kteří se moc v lásce nemají. Právě jejich odlišnost od “normální” společnosti jim ale časem dokáže, že jsou jeden pro druhého nepostradatelní. Obzvlášť po smrti babičky Boženy, které se podařilo vnoučata zdárně provést nástrahami puberty.
Kingsley Amis: Šťastný Jim
Šťastný Jim (Lucky Jim, 1954), příjmením Dixon, je lektorem středověkých dějin na jedné provinční anglické univerzitě. Ke středověku žádný vřelý vztah nemá, ba dokonce jím opovrhuje. Sepsat závěrečnou práci o tomto časovém období byla ale nejhlehčí cesta k titulu, a tak se do něj Jim (aspoň na krátký čas nutný k sepsání onoho nudného textu) zamiloval.
Gabriel Chevallier: Zvonokosy
Zvonokosy (Clochemerle) roku 1922, ležící v kraji Beaujolais, jsou oázou klidu a dobré nálady. Místní obyvatelé se živí pěstováním výtečného vína a zemědělstvím. Monotónní a nudný život však končí s nápadem starosty Bartoloměje Pěšinky postavit před kostelem obecní záchodek. Městěčko rázem ožívá a občané pozapomínají na dobré mravy — napjatou situaci, na jejíž napjatosti má největší podíl stará panna Eulalie Čubíková, nakonec přijíždí uklidnit armáda, která s sebou přiváží muže v nejlepších letech…
Petra Soukupová: Zmizet
Zmizet (2009) je soubor tří delších povídek: Zmizel, Na krátko, Věneček. Všechny tři vyprávějí o pokřivených rodinných vztazích, které byly nějakým způsobem narušeny. Jednou jde o autonehodu, jednou o vztah rozvedených rodičů, jednou o prapodivný vztah matky ke dvěma mužům. Tyto “zásahy vyšší moci” mají mnohokrát nedozírné následky a zbourají doposud vybudované vazby.
Markus Zusak: Zlodějka knih
Zlodějka knih (The Book Thief, 2005) je po všech strankách ta nejlepší, nejsmutnější a také nejzvláštnější kniha, která se mi kdy dostala do ruky. Už obálka vyvedená jako napodobenina starého, ušmudlaného papíru, na kterém tančí děvče se Smrtí, dává tušit, že nepůjde o příběh zrovna veselý. Následujících 526 stran (nakladatelství Argo) vás pohltí, několikrát přetočí, hodí s vámi o zeď a potom vás nechá smutné odejít. Ale hezky jedno po druhém.
Děj románu Zeptej se táty (2010) sleduje tři sourozence snažící se vyrovnat se ztrátou otce, MUDr. Jana Nedomy. Hans, nejstarší z nich, se života v obyčejném světě příliš neúčastní, z apatie ho občas vytrhnou jen spory se synem či manželka.
Émile Zola: Zabiják
Román Zabiják patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové s podtitulem “přírodopisná a sociální studie jedné rodiny za druhého císařství.” Jak už název díla napovídá, nejedná se zrovna o veselou četbu, s tou se však u Zoly setkat ani nelze.
John Webster: Vévodkyně z Amalfi
Vévodkyně z Amalfi (The Duchess of Malfi, poprvé uvedena 1614) je tragedie o pěti dějstvích. Vévodkyně nedávno ovdověla a v zájmu jejích bratří, vévody Ferdinanda a kardinála, je, aby se už znovu nevdala. Aby měli nejen její milostný život pod dohledem, najmou si bývalého galejníka Daniela Bosolu, který už pro kardinála kdysi vraždil, aby vévodkyni špehoval.Vévodkyně přesto potají pojme za manžela svého majordoma Antonia Bolognu a porodí mu tři děti.
Karel Čapek: Válka s mloky
Válka s mloky (1936) je antiutopický román, který varuje před hrozbou války a válečným utrpením formou science fiction. Autor si jako nepřátele lidstva zvolil Mloky, jejichž společenství je hlavní (kolektivní a jednotnou) postavou celého příběhu. Epizodní postava, kapitán van Toch, nalezne v mělčinách ostrova Tana Masa — kde původně pátral po perlách — zvláštní zvíře, kterého se domorodci bojí. Pozorováním zjistí, že jde o velmi učenlivý druh mloka — kapitán jich začne využívat k lovu perel a na oplátku je opatřuje noži a harpunami na obranu proti žralokům.
Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven
Hlavním hrdinou románu Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Cuckoo’s Nest, 1962) je Randle McMurphy — svalnatý, zrzavý irský kriminálník, který přichází do psychiatrické léčebny, kde si má odpykat zbytek svého trestu. Jeho příchod a vůbec všechny události následující sledujeme očima indiánského náčelníka Bromdena — hluchoněmého chronika, který však tak docela hluchoněmý není. Má v sobě jen zakódovanou vzpomínku na dobu, kdy ho nikdo neposlouchal a kdy se naučil s lidmi nemluvit.